Anatomie a fyziologie koně, barvy, znaky výžehy

1)  Čemu říkáme na noze koně kaštánek?

Kaštánky jsou rohovité pozůstatky prstů, které měli pravěcí předkové koní. Jsou na všech čtyřech nohách na vnitřní straně.

2) Co je to valach?

Valach je vykastrovaný hřebec. Valach nemá varlata.

3) Jak vypadá kůň, kterého označujeme jako "plavák?

Plavák má žlutou srst v různých odstínech, kůži má tmavě pigmentovanou, žíně a spodní
části končetin jsou černé nebo tmavě šedohnědé, často mají úhoří pruh, který se táhne od hřívy přes záda až    k ocasu.

4) Jak vypadá "ryzák"?

Ryzák má zrzavou až červenou barvu srsti, v různých odstínech. Hříva, ocas i spodní části končetin jsou vždy zrzavé (buď tmavší nebo světlejší než je srst). Ryzáci nemají nikdy černé spodky končetin ani žíně.      Na nohách smí mít bílé odznaky

5) Jak vypadá "albín"?

Albín je spíše výjimečné zbarvení. Jedná se o koně bez pigmentace. Jejich srst je bílá nebo nažloutlá,
mají bílou hřívu i ocas. Kůži mají růžovou, úplně bez pigmentu. Často mívají modré nebo červené oči.

6) Jakou barvu mají při narození vybělující bělouši?

U vybělujících běloušů se hříbata rodí tmavá až černá. Po vylínání z hříběcí podsady se stávají tmavošedými a postupně od hlavy prorůstají bílými chlupy (od očí a čela) po celém těle.

7) Co jsou u koně získané znaky?

Získané znaky jsou takové, kterými lidé koně označují nebo, které se koni vytvoří v průběhu života, nenarodí se s nimi.  Mezi získané znaky patří: výžehy, bílé skvrny (chlupy) po zraněních či otlacích, čipy.
                                                                                                                                                                               8) Co patří u koně mezi vrozené znaky?

Vrozené znaky jsou naopak ty, se kterými se kůň narodí. Jsou to odchylky od běžného zbarvení, tedy různé odznaky na hlavě (lysinky, hvězdy, šňupky), odznaky na předních i zadních končetinách, chlupové víry (zaznamenávají se do průkazu koně), úhoří pruh, ...

9) Jaký je počet zubů u dospělého koně?

Hřebec - 40 zubů

Klisna/Kobyla - 36 zubů

10) Vidí kůň všude kolem sebe?

Kůň má oči umístěné na straně hlavy, každým okem tedy vidí polovinu svého těla (monokulárně),
vpředu se vidění obou očí spojuje a kůň před sebe vidí oběma očima (binokulárně). jediným místem kam    kůň nemůže vidět je za sebe (pokud neotočí hlavu).

11) Vidí kůň za sebe?

Ne, kůň za sebe nemůže vidět. Koně vidí kolem sebe a před sebe.

12) Jaká je ostrost sluchu koně v porovnání s člověkem? (stejná/větší/menší)

Koně slyší několikanásobně lépe než lidé. Hlubší tóny koně neslyší sice tak dobře jako lidé, ale vysoké     tóny slyší mnohem lépe. 

13) K čemu slouží značná pohyblivost ucha koně?

Uši koně jsou pohyblivé proto, že kůň jimi neustále zachytává různé okolní zvuky ze všech stran (podle natočení ucha). Kůň se podle zvuku dokáže velmi dobře orientovat (i ve tmě) a vynikající sluch mu pomáhá kompenzovat to, že nemá možnost vidět za sebe.

14) Jak na koně působí nízké tóny?

Kůň hluboké tóny vnímá jen jako vibrace, na které reaguje. Nízké tóny jako takové však neslyší.

15) Kdy můžeme polokrevného koně zpravidla považovat za plně vyspělého a zatížit
jej náročnou prací?

Koně musí mít pevnou kostru a musí být psychicky dospělí. U některého koně je to od věku 3 let, u některého až ve věku 5-ti až 6-ti let.

Obecně se s koňmi začíná od 2,5 až 3 let pracovat na lonži. Koně by se měly alespoň půl roku připravovat na lonži k tomu, aby se na ně následně posadil jezdec. S jezdcem pak trvá ještě minimálně rok než se kůň naučí vnímat všechny povely, naučí se nést jezdce a zvykne si na novou rovnováhu, kterou s jezdcem na zádech musí mít, nasvalí se a naučí se práci jezdce přijímat v klidu a bez stresu. Pokud se celý proces urychluje, jsou pak následkem nevyrovnaní koně, kteří jsou špatně jezditelní.

S plnou prací je možné s koněm začít až tak od 5-ti let.

16) Co se myslí slovním spojením "exteriér koně"?

Exteriér koně označujeme jako vnější vzhled zvířete. Určuje jej stavba těla, výška, barva srsti, vrozené a získané odznaky, nasazení krku, ...

Podle plemen jsou na koně kladeny různé nároky na exteriér.

17) Jaké je zoologické zařazení koně?

Koně jsou býložravci, konzumují rostlinou stravu. Koně patří mezi stádová zvířata.

18) Z jakých tří částí se skládá nejspodnější část končetin koně?

Spodní část nohy koně se skládá z:

kopyto

korunka

patka

spěnka

spěnkový kloub

19) Kde se u koně nachází bílá čára?

Bílá čára se nachází na spodní straně kopyta. Táhne se po vnějším okraji kopyta a jedná se
o nejcitlivější místo koně v kopytní části.

20) Jaká je normální tělesná teplota koně?

37 - 38,5 °C

21) Kolik krčních obratlů má kůň?

Koně mají 7 krčních obratlů.

22) Kůň má vrozený stádový pud. Co to znamená?

Kůň je stádové zvíře, cítí se dobře ve společnosti jiných koní. Stádový pud znamená, že kůň se přizpůsobuje stádu, pokud se tedy stádo rozeběhne, kůň se připojí k ostatním a poběží s nimi.

23) Jaká je průměrná hmotnost (váha) českého teplokrevníka?

500 - 650 kg

Napájení, krmení, ošetřování a kování

1) Kolik vody vypije kůň průměrně denně?

Kůň denně v průměru vypije 20 - 30 litrů vody. Množství vody, které kůň za den vypije, ovlivňuje jeho velikost, zátěž i počasí. Koně napájíme minimálně 3x denně, v létě i víckrát nebo koním zajistíme neustálý přístup k vodě.

2) Je vhodná k napájení voda natočená přímo z vodovodu nebo je vhodnější voda odstátá?

Teplota vody by měla mít 10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu.

Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Nejlepší je spodní
pramenitá voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. Příliš chladná voda působí nepříznivě na
zažívání, vyvolává průjmy či zachlazení.

3) Co je objemové krmivo?

Základním objemovým krmivem je seno. Při pastevním odchovu tráva. Nejlepší je seno luční, může být mícháno s vojtěškovým senem. Dalším je kvalitní sláma.

4) Jak dlouho po svezení do seníku se nesmí čerstvé seno krmit?

Čerstvým senem se nesmí krmit hned, musí se nechat zaležet minimálně 6 - 8 týdnů, nejlépe však 
alespoň tři měsíce. Za tu dobu se zbaví seno veškeré zbytkové vody a ustanou v něm fermentační pochody.
U citlivých zvířat, např. králíků je nutno seno nechat zaležet alespoň půl roku.

5) Co je to pantoflice?

Pantoflice patří mezi základní typ podkovy, je bez ozubů a hmatce. Pantoflice je pro koně nejvhodnějším typem podkovy, zdvihá kopyto jen o svou výšku (cca 10 mm) a umožňuje střelce uplatňovat
její funkci (zmírňování nárazu při došlapu a rozšiřování kopyta v zadní části).

Pantoflice dělíme na:

Obyčejné - mají stejně silná a dlouhá ramena

Klínové - ramena podkovy se směrem dozadu zeslabují

Těžké - ramena se směrem dozadu zesilují, používají se pro tažné koně.

6) V jakých časových intervalech je nutné zajistit úpravu kopyt?

Jezdecký kůň by se měl kovat v pravidelných intervalech 1x za 6 - 8 týdnů.

7) Co je zakování?

Zakování je průnik podkováku při přibíjení do citlivé části kopyta - za bílou čáru. Takový kůň nám bude ihned kulhat, hřebík se musí nejlépe hned vytáhnout.

8) Jaký druh slámy je nejvhodnější pro podestýlku (druh obilí)?

Pšeničná, ovesná.

9) Jaké známe pamlsky pro koně?

Jablka, mrkev, suchý chleba, pečivo. Vše musí být bez plísní a hniloby, čisté, pečivo dobře  vysušené, aby nezpůsobilo trávicí problémy.

10) Je nutné, aby v zimě byl pro koně na pastvinách k dispozici dostatek vody, i když je dost sněhu?

Kůň potřebuje mít dostatek vody o vhodné teplotě 10-12° C nejen v létě, ale i v zimě, přestože napadne sníh.

Pokud by se měl kůň nasytit sněhem, musel by ho sežrat šestkrát více, než potřebuje vody v tekutém stavu. 

Koně by měli dostávat i v zimě vodu ohřívanou na teplotu alespoň 10 °C, poté vody vypijí až o 50% více než
vody studené cca 4°C. Dalším problémem je, že koně spotřebují při pití studené vody více své energie, protože
je voda ochlazuje, což v zimě není žádoucí.

11) Jak často by měl kůň dostávat krmení (pravidelnost, četnost)?

Kůň má velice citlivý žaludek a celý trávicí systém, proto je velmi důležité zachovávat pravidelnost v krmení. Má se krmit alespoň 3 x denně, přičemž největší dávky by se měly dávat večer.

12) Proč je dobré mít pro koně v boxu krmnou sůl?

Krmná sůl je nezbytným doplňkem krmné dávky. Sůl podporuje vyměšování trávicích šťáv a zabraňuje trávicím poruchám.

13) Jaké množství vody by měl mít kůň k dispozici celý den?

Koně musí mít deně k dispozici minimálně 20 - 30 l vody denně, v letních měsících i více.
Voda musí být pitná, vždy čistá, bez zápachu a bez choroboplodných zárodků. Teplota vody by měla mít
10 - 12° C, proto by kůň neměl pít vodu přímo ledovou vytékající z vodovodu. Nejlepší je spodní pramenitá
voda, voda ze studně, pitná voda z vodovodu. příliš chladná voda působí nepříznivě na zažívání, vyvolává
průjmy či zachlazení.

14) Jak můžeme koni upravit oves?

Oves můžeme krmit celý-podporuje slinění, které napomáhá trávení. Nebo můžeme oves mačkat-slupka se naruší a kůň oves lépe stráví.

15) Dá se nějakým způsobem minimalizovat prašnost sena?

Seno před podáváním namočíme. Dává se také do sítěk, které se pak máčejí, nechají okapat a poté podávají koni.

16) Měl by mít kůň při krmení klid?

Ano, kůň by měl mít pro správné trávení klid při krmení a také dostatek času.

17) Co je to místování?

Místování je úklid boxu, výměna podestýlky ať slámové nebo pilinové.

18) Jak se nazývá hřebík používaný k upevnění podkovy?

Při přibíjení podkov na koňská kopyta používají kováři hřebíky, které se nazývají podkováky.

Hlavička i tělo podkováku je příčném průřezu obdélníkového tvaru. V podélném řezu je hlavička nahoře užší než uprostřed a krčkem přechází v tělo. Též špička je atypická. Obě užší strany těla se sbíhají do středové osy, ale jedna delší strana probíhá v jedné rovině s tělem a druhá delší strana pak tvoří asymetrickou špičku.
Tento tvar je velmi důležitý. Při zatloukání podkováku dochází k odtlačení špičky směrem ven a špička vyleze 2-3 cm nad nosným okrajem kopyta.

19) Proč mají koně podkovy?

Podkovy slouží jako ochrana kopyta před přílišným opotřebováním nebo olámáním na zpevněných komunikacích.

20) Jaké krmení kromě ovsa známe (náhražka ovsa)?

Místo ovsa můžeme používat ječmen nebo podle potřeby a složení si vybereme granule.

21) Existují jedovaté byliny, které se mohou vyskytovat na pastvě a ohrozit zdraví koně. Pokud ano, jaké?

Samozřejmě existují rostliny, které jsou pro koně jedovaté. Většinou jsou nepříjemné chuti a koně je za normálních okolností nepozřou.

Jedovaté rostliny:

Ocún jesenní - smrtící dávka alkaloidu kolchicinu v ocúnu je 1 mg/1 kg. Otravase projeví obrnou dýchacích svalů, kolikou, průjmem, slintáním, ale také ovlivněním mitózy.

Blatouch bahenní

Starček přímětník - jedovatý i v suchém stavu. Při otravě dochází k vážné poruše jater, což může způsobit až akutní selhání jater.

Dubové listy - mají vysoký obsah taninu. Po konzumaci se objevuje zácpa či poškození ledvin.

Čirok obyčejný - silně toxická rostlina (velký obsah nitrátů a kyanidů), způsobje poruchy dýchacího aparátu, může způsobit i smrt.

Štědřenec - má jedovaté všechny své části, nejvíce všaj semena. Způsobuje nervové postižení, často i smrt zvířete.

Rulík zlomocný - vyskytuje se ve vyšších nadmořských výškách, nápadným znakem jsou černé bobule, obsahuje alkaloid atropin a hyoscyamin, který rozšiřuje zornice oka. Postižení koně nemohou stát, ztrácí koordinaci.

Javor červený - pro koně jsou jedovaté listy na jaře a na podzim. Otrava se pozná podle nažloutlých sliznic, kůň je anémický.

Skočec obecný - jednoletá bylina, která dosahuje velikosti 5 metrů. Semena skočce obsahují velmi prudký jed ricin, který způsobuje shlukování červených krvinek. Poškozuje v první řadě játra, slezinu a ledviny. Koně zabije i velmi malá dávka! Bobule naštěstí mají odpornou chuť, takže riziko otravy je nízké.

Třezalka tečkovaná -má malé lístky s tečkovitými siličnými nádržkami. Květenství se skládá z malých žlutých květů. Rostlina obsahuje velké množství látek. U koní se projeví "otrava" zvýšenou citlivostí na sluneční paprsky. Kůň může trpět bolestivými popáleninami obzvláště na méně pigmentovaných místech.

Tis červený - velmi jedovatá rostlina! Tis je pomalu rostoucí okrasný jehličnan. Kůra kmene je načervenalá, jehlice jsou tmavě zelené. Nápadná jsou červená semena. Kromě semene je celá rostlina prudce jedovatá. Koně umírají okamžitě, někdy mají v tlamě ještě nerozžvýkanou větvičku.

Přeslička - obsahuje velké množství glykosidů, saponinů, alkaloidů a tříslovin. Pro koně je značně jedovatá. Postižený kůň vrávorá, ztrácí rovnováhu, až padá. Stav se zhoršuje.

Pryskyřník prudký je vytrvalá bylina osidlující vlhké louky. Snadno ho poznáme podle typických žlutých květů a dlouhého úzkého stonku. Rostlina obsahuje velké množství glykosidického laktonu ranunkulinu, z něho vzniká toxický protoanemonin (v suchém stavu je neškodný). Pryskyřník má tlumivé účinky na centrální nervovou soustavu, pro koně je jedovatý středně. Na pokožce a sliznicích vyvolává podráždění. Zvířata se mu většinou instinktivně vyhýbají.

Hasivka  - je největší druh kapradiny, dorůstá až 2 metrů. Jejím nebezpečím je silný toxický kumulativní účinek. Postižený kůň má sraženou záď, roztažené končetiny, více přibývá na hmotnosti a často spí.

Vlnice - pro koně velmi nebezpečná rostlina. Po konzumaci koně vykazují nevyzpytatelné reakce a mohou ochrnout

Úrazy a nemoci koní

1) Co je to nášlap?

Nášlap je průnik cizího tělesa do chodidlové plochy kopyta - např. hřebík, sklo, drát či ostrý kámen. Hlubší poranění kopyta způsobí hnisavý zánět. Kůň našlápne na takový předmět.

První pomoc: předmět ihned vytáhneme (dbáme, aby se nezalomil), kopyto vyčistíme a vydezinfikujeme. 

2) Co je to zášlap?

Zášlap je poranění koně v oblasti korunky, které si ve většině případů způsobí kůň sám protilehlou končetinou, nebo mu toto zranění způsobí jiný kůň.

První pomoc: zranění vydezinfikujeme, korunky chráníme zvony.

3) Jaké jsou základní projevy koliky?

 Umět rozpoznat příznaky koliky a včas koni poskytnout první pomoc je nezbytností, kterou musí znát každý jezdec. Koně mohou na koliku uhynout a je nezbytné v případě kolik jednat rychle, protože zde rozhoduje i hodina. Kůň většinou začne odmítat potravu a začne se ohlížet na břicho, na těle se začne trochu potit, začne hrabat a válet se. Tepová frekvence se zvyšuje na 60 - 80 tepů za minutu. Jakmile zjistím první příznaky koliky, je potřeba ihned volat veterináře! A následně začnu provádět kroky první pomoci (viz. další otázka).

4) Co musíme dělat při podezření na koliku?

Jakmile máme podezření na koliku, musíme ihned zavolat veterináře. Dále:

 - koni dáme odpocovací deku, abychom ho udrželi v teple,

- vyvedeme jej z boxu do většího prostoru a znemožníme mu jíst a pít

- změříme koni tepovou frekvenci a teplotu, zkontrolujeme barvu sliznice a míru dehydratace,

- poslechneme si, zda neuslyšíme z břicha koně nějaké zvuky, tzv. "peristaltiku",

- koně začneme vodit (nejlépe z kopce a do kopce) v intervalech po 30 minutách,

- masírujeme břicho koně, aby se mu ulevilo,

- v pravidelných intervalech měříme dále koni tepovou frekvenci, teplotu, kontrolujeme sliznici
a míru dehydratace a zapisujeme ji (alespoň do příjezdu veterináře)

- kontrolujeme, zda kůň kadí

- v případě jakéhokoliv zhoršení stavu jej zkonzultujeme s veterinářem a koně převážíme
na kliniku do Brna.

U těžkých kolik jsou rozhodující i minuty včasného zásahu, které pak mohou znamenat
smrt nebo život koně.

Koliky mohou mít různé příčiny vzniku. Dělíme je tedy na plynové, křečové, nepravé, zácpy či
způsobené přetočením nebo přiškrcením střeva.

5) Proč musíme u koní ( a u domácích zvířat, která žijí ve stáji) všechny rány desinfikovat?

Desinfekce všech ran je velmi důležitá proto, aby se rána nezanítila a nestala se mnohem horší. U zvířat, které jsou v prostředí, kde se vyskytuje koňský hnůj je to navíc nezbytné i kvůli tetanu. Bacil tetanu se nejčastěji vyskytuje tam, kde se hnojí koňským hnojem a po infekci se usadí v místě nákazy - v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla.   Onemocnění tetanem se předchází právě pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.

6) Co jsou "nálevky"?

Nálevkami nazýváme měkké váčkovité zduřeniny kloubů na hleznech a spěnkách. Většinou se tvoří v jejich horní polovině uvnitř i zvenku, takže dochází ke zvětšení kloubního pouzdra a šlachové pochvy na končetinách. Nálevky jsou způsobeny nadprodukcí synoviální tekutiny.

Nálevky dělíme na měkké a tvrdé.
Měkké nálevky neovlivňují funkci končetiny, koním se mohou vytvářet měkké nálevky podle druhu stravy či množství zátěže. Občas se však stává, že pokud je kůň delší dobu v klidu, nálevky se zmenší nebo dokonce zmizí.
Tvrdé nálevky mohou koni způsobovat výrazné problémy. Velké otoky způsobují překážku v bezproblémovém ohýbání hlezna, takže kůň může začít kulhat.

Podrobněji o tom pojednává veterinářka paní MVDr. Dominika Švehlová
( http://www.dominika-svehlova.cz/nemoci14.asp).

7) Co je to hnisavý zánět škáry kopytní (tzv. schvácení kopyt)?

Schvácení kopyt, tzv. "laminitida" je zánět lístků stěnové škáry kopyta. Kůň se v takovýchto
případech snaží vůbec nezatěžovat přední část kopyt a svou tělesnou váhu většinou přenáší
na zadní kopyta. V těžších případech vůbec nechodí a má teplé kopytní stěny.

Schvácení kopyt je způsobeno překrmením nebo intoxikací, při kterých se uvolňují určité
chemické látky do krevního oběhu a způsobí stažení drobných cév vyživujících citlivé lístky
stěnové kopytní škáry. Nesprávná péče či zanedbání zánětu má za následek trvalé změny
tvaru kopyta.

8) Co bývá příčinou hniloby kopyt?

Hniloba se projevuje tak, že rohovina střelky je černá, zapáchá a je pokryta vlhkou, mazlavou  hmotou. Vzniká u koní, kteří jsou ustájeni na znečištěné, vlhké podestýlce nebo se dlouhodoběpohybují v bahnitém terénu.

První pomoc: hniloba se léčí tak, že se musí odstranit veškerá infikovaná rohovina a místo se
musí dezinfikovat a zastříkávat antibiotickými spreji nebo roztoky formalínu. abychom předešli výskytům hniloby čistíme koním kopyta a při prvních příznacích mažeme mazáním s příměsí dehtu, popřípadě do postižené střelky dáváme dehet nebo modrou skalici.

9) Když kůň začne kulhat, může jezdec pokračovat v ježdění?

Ne, jezdec nikdy nesmí jezdit přes bolest či zranění koně a způsobovat mu tak větší bolest či
zvětšovat míru zranění.

10) Co je u koně "kohoutí krok"?

"Kohoutí krok" je vlastně porucha mechaniky pohybu končetiny. Odborně řečeno jde o poruchu koordinace pohybu projevující se zejména na pánevních končetinách. Tato porucha se vyznačuje
rychlým a výrazným zvednutím končetiny vysoko pod tělo při každém kroku a jejím prudkým došlápnutím (udeřením o zem). Porucha může postihnout jednu, ale i obě pánevní končetiny. V extrémních případech bývá končetina zvednuta tak vysoko, že se spěnkový kloub dotkne břicha.

11) Co má udělat jezdec, když čerstvě okovaný kůň začne kulhat?

Okamžitě kontrolujeme stav okované nohy zda nedošlo k zakování. Pokud ano, musí se podkovák vytáhnout a rána vydesinfikovat. 

12) Co to znamená, když si kůň drbe o stěnu nebo ohradu kořen ocasu?

kůň může být začervený. Musíme použít přípravky k odčervení koní, které by se mělo provádět 2x ročně a to celá stáj najednou.

13) Může mít kůň vši?

Ano, u koní se vši mohou vyskytovat. Vši řadíme mezi parazity vnější, kteří parazitují na těle savců a živí se jejich krví.

Hlavním příznakem je svrbění, napadení koně se snaží podrbat o stěny nebo se snaží okusovat. Napadená srst je matná a často jim vypadávají chlupy. V takových případech musíme koně zkontrolovat a zjistit, zda se skutečně jedná o vši, a to zejména v hřívě a u kořene ocasu, kde vši nejčastěji parazitují v žíních. Můžeme nalézt šedé nebo černé parazity, ale i malá žlutobílá vajíčka, která jsou uchycena u kořínků srsti.

První pomoc: postižená místa posypeme antiparazitickým pudrem, který nám předepíše veterinář - například Neostomozan a Equimax. Většina přípravků je ředitelná vodou, takže je nejlepší nalít přípravek do rozprašovače a pořádně srst ošetřit. Postup se většinou opakuje po deseti dnech, kdy se líhnou nové vši. Důležité je také oddělit čištění a vydezinfikovat je, následně pak vydezinfikovat i celou stáj.

14) Jaké jsou hlavní příznaky nemocného koně?

Kůň je smutný, nežere, může se často válet, nepracuje jako obvykle. Můžeme pozorovat zrychlené dýchání, zvýšenou teplotu, moč může mít nezvyklou barvu, kůň málo pije, potí se...

15) Co má jezdec udělat, pokud koni začíná vznikat otlak pod sedlem?

Jakmile jezdec zjistí, že má kůň na hřbetě otlaky, musí ihned přestat jezdit a odstranit příčinu.

Otlak pod sedlem se projevují zánětlivou změnou kůže v sedlové krajině či v místě podbřišníku. Poraněná kůže může někdy i mokvat.
Otlaky může způsobit špadně sedící sedlo, podložka pod sedlo či podbřišník, špinavá dečka pod sedlo či cizí těleso zachycené pod sedlem. Pokud přes správné vybavení a jeho čistotu vznikne otlak, jedná se většinou o pochybení při sedlání. Obyčejně je na vině nesrovnaná dečka pod sedlem, pokroucený podbřišník, či hříva zachycená pod sedlem, případně pod chomoutem.

Podle okolí případné změny lze otlak potlačit už při jeho vzniku, a to ručníkem namáčeným do slabého dezinfekčního roztoku. Pravidelné omývání hřbetu chladnou vodou nebo roztokem octa (1 - 3 polévkové lžíce na 1 l vody) přispívá k hojení otlaku. Pomůže i masáž a vtírání kostivalového, případně kaštanového gelu. Výbornou alternativou gelů je čerstvá aloe vera. Ideální je potírání otlaků vymačkanou šťávou z listů. Po dobu léčení koně přirozeně nesedláme.

Vytváří-li se z otlaku útvar podobný abscesu, voláme veterináře.  Je to jistější a předejdeme tak případným komplikacím. I větší oteklé plochy může ošetřit mastí nebo zásypem.
Nejlepší prevencí je časté praní deček, dobře padnoucí sedlo a denní omytí rizikových míst těla koně čistou vodou nebo mírně hřejivými tekutinami.
Velmi podstatné je koně po práci řádně očistit. Všimneme-li si tendencí k úhybu po doteku kartáče, měla by následovat pečlivá prohlídka podezřelého místa.

16) Může kůň zvracet?

Kůň zvracet nemůže, trávisí soustava je postavena tak, že to není možné.
Z dutiny ústní přestupuje přijatá potrava přes hltan a jícen do žaludku.
Dolní úsek jícnu vstupuje do žaludku pod ostrým úhlem, což koni neumožňuje zvracení.
 

17) Proti čemu musí být kůň bezpodmínečně vakcinován?

Koně se musejí vakcinovat v první řadě proti proti tetanu a proti chřipce každý rok. Aktivní sportovní koně mají mít očkování proti chřipce 2x za rok.
 

18) O jakou nemoc jde, když se řekne strnutí šíje

Tetanus neboli strnutí šíje je infekční onemocnění, způsobené bakterií Clostridium tetani (respektive jejím toxinem) který se do těla dostává otevřenou ranou, přičemž dojde k zanesení bakterií ranou do krve.
Tetanus je charakteristický křečovým napínáním svalstva. Úmrtnost na tetanus je ale vysoká, pohybuje se v rozmezí 10 – 50%, u nejvážnějších forem téměř 100%.
K infekci dochází typicky při zevním poranění hlubších struktur (podkoží, svaly), kdy se do rány dostane hlína ze země (z půdy).
Tetanové bakterie patří mezi anaerobní bakterie tvořící spory. U bakterií jsou spory vlastně jakési kukly, do kterých se bakterie uzavírá za nepříznivých podmínek. Problém je, že tyto spory jsou schopny přežívat desítky až stovky let a jsou velice odolné vůči jakýmkoli vnějším vlivům. Bakterie se dostávají do půdy s výkaly zvířat, v jejichž střevech žijí jako normální střevní flora. Jedná se především o koně (proto je větší riziko infekce z půdy hnojené), ale též u některých lidí je můžeme ve střevě prokázat.
Bacil tetanu se po infekci usadí v místě nákazy v ráně, odkud se pak velmi účinné toxiny šíří do celého těla. Ty pak vyvolávají křeče svalstva. Křeče začínají na končetinách a na hlavě. Proto se u nemocného koně dostavuje strnulý chod. Kůň strnule zvedá ocas a natahuje dopředu krk. Na hlavě se trubicovitě rozšiřují nozdry, pysky jsou křečovitě semknuté a objevuje se třetí víčko. Kůň je lekavý a při větším hluku upadá do křečových záchvatů.
Většinou je průběh akutní a končí smrtí. Léčí se velkými dávkami protitetanového séra.
Onemocnění tetanem se předchází pečlivým ošetřením každé, i sebemenší rány a její důkladnou desinfekcí a ochranným očkováním protitetanovým sérem.

19) Co je příčinou onemocnění, kterému se často říká černá zástava moči neboli sváteční nemoc?

Černá zástava moči nebo-li sváteční nemoc se odborně nazývá odborně "Myoglobinurie". Nadměrným příjmem potravy ve dnech, kdy kůň nepracuje, a následná intenzivní zátěž vedou k poškození svalů a rozpad svalových vláken. Svalové barvivo "myoglobin" se uvolňuje ze svalů do krve a způsobí černé zbarvení moči.

Při tomto onemocnění kůň náhle ztuhne a není schopen se pohybovat, moč má temně červenohnědou barvu a svaly na zádech a stehnech mohou být tuhé a oteklé.